Jak to bylo na Marcialonga

Níže si můžete přečíst článek o závodu z Marcialongy 2019 z pohledu našich závodníků.

Marcialonga neboli Marča, patří bezesporu mezi laufařské klasiky. Spolu se švédským Vasákem, norským Birkenem a naší Jizerkou se řadí mezi to nejlepší, co nám laufařský svět nabízí. A pro náš nově vzniklý tým Slavia pojišťovna to měl být spolu s Jizerkou a Vasákem jeden ze tří vrcholů
laufařské sezóny.
Připravili jsme se na něj důsledně a ještě před odjezdem detailně probrali taktiku. Dlouho jsme zvažovali jak závod pojmout a nakonec jsme se shodli, že pojedeme na jednoho leadra a to na Standu. Sice přes léto věnoval více času stavbě penzionu než nabírání objemů, ale s koncem léta se již definitivně přepnul do tréninkového modu a podle předsezónních testů se zdá, že letní tréninkové manko přece jen dohnal. Už první dva laufy, Kaiser a La diagonála ukázaly, že je s ním potřeba stále počítat. V jeho případě má forma kulminovat směrem k Vasáku a všichni věříme, že tomu tak i bude.
Jsme profesionální tým a podle toho k závodům přistupujeme. Doba turistických výletů na závody a dojíždění hluboko v poli je definitivně pryč. Dneska jsme členy prvodivizního týmu, který zaslouženě patří do seriálu Visma. Na Marču jsme vyrazili s dostatečným předstihem ve čtvrtek ráno. Cesta do Itálie je celkem pohodová a v naprostém klidu se dá za den zvládnout. Ubytko bylo zajištěné přes naší partnerskou cestovku Standy Švarce. Všichni jsme bydleli relativně blízko startu, lyžárna v penzionu byla
samozřejmostí.
Pátek byl ve znamení svižného dopoledního tréninku pod dohledem našeho leadra, odpoledne lehký regenerační výjezd. V sobotu testování lyží, omrknutí konkurence, mazání a příprava na závod.
Taktika byla jasná. Pojedeme na Standu. Protože jsme novým a pro pořadatele zatím neznámým týmem, nedostali jsme všichni elitní startovní vlnu. Po startu je tedy prvořadým úkolem probojovat se startovním polem kupředu, abychom byli jako správní domestici Standovi k ruce. To by se nám mělo podařit v první části trati z Moeny do Canazei. Vzhledem k tomu, že je poměrně lehká podmínka a rychlý sníh, dá se očekávat, že celý balík pojede až do Canazei pohromadě a nebude docházet k žádným únikům. Od Canazei do Predazza si už budeme muset dávat pozor, protože v těch prudkých nepříjemných výjezdech, jako je ten nad Moenou může docházet k únikům. Hlavně si musíme dávat pozor na kluky z BN Banku, výrazně posíleného o Petera Eliassena, kterým to na začátku sezóny výborně jezdí a nejde podceňovat ani bývalý Santander s Nygardem, Gjerdalenem a Auklandem. Úsek z Canazei do Predazza budou hlídat Martin s Markem a budou se snažit chodit do případných úniků, kde budou tihle nebezpeční kluci. Z Predazza do Tesera, kdy už je předpoklad že se vyrýsuje čelní skupina, to převezme Honza Boubelík a bude se snažit držet Standu v první polovině skupiny. Pozor bude potřeba dávat hlavně v těch krátkých prudkých výjezdech, jako je třeba nad stadionem, kde by se to mohlo roztrhat. Poslední úsek bude mít na starosti Honza Taussig. Dostal tuhle důvěru celkem jednoznačně, už v průběhu léta prokazoval dobré výsledky a jeho krásné osmé místo na Kašperské 30 hovoří za vše. Navíc se musíme obejít bez Pavla Endršta , který dal tento víkend přednost účasti na Jilemnické 50. Ze strategického hlediska to je nezbytné, musíme se ukazovat i na tuzemských závodech, Standa to za nás všechno neobjede. Honza bude
mít za úkol dovézt Standu pod Cascatu na předních pozicích. Hlavně od obrátky pod Cavalese je potřeba tvrdě zabojovat, protože kdo zaváhá a není na pozici před přejezdem potoka a podjezdem silnice, nemá šanci na úspěch. Cascatu už jedou všichni na limitu a tam už se umístění moc vylepšit nedá. No a celé to bude vzadu jistit Pavel, kdyby se někomu přihodil defekt, nestačil občerstvit nebo jiná podobná lapálie, musí být nablízku.
V neděli to začalo dobře, příjezd na start naprosto bez problémů, parkování kousek od startu, vstup do startovní vlny komfortní. Prostě všechno klapalo jako po másle. Start se podařil a v duchu stanovené taktiky jsme se drali dopředu. Bohužel náš leader asi po pěti kilometrech zjistil, že jeho lyže zdaleka nedosahují rychlosti borců z konkurenčních stájí a ze závodu odstoupil. Zřejmě jsme při lyže zdaleka nedosahují rychlosti borců z konkurenčních stájí a ze závodu odstoupil. Zřejmě jsme při mazání někde museli udělat chybu a bude potřeba to důkladně zanalyzovat. Tohle se nesmí ní někde museli udělat chybu a bude potřeba to důkladně zanalyzovat. Tohle se nesmí opakovat. Naštěstí jsou před námi ještě další dva vrcholy, Jizerka a Vasák. Standovým odstoupením pro nás ale závod de facto skončil. Plán B jsme připravený neměli. Je to ponaučení pro příště.
A jaká byla realita?
Honza Taussig předvedl svůj vysoký standard a dojel na krásném 320 místě. V těžké konkurenci těžké konkurenci především Norů a domácích Italů to je úžasný výkon. Nebýt jeho taktické chyby pod Cascatou, kdy si nenechal namazat lyže (a Jarda mu to říkal), mohlo být umístění ještě o pár desítek míst lepší. Honza Boubelík se rovněž neztratil, a i když vysněná tisícovka zůstala o kousíček zapovězená, s výkonem jsme spokojeni. Při neúčasti Pavla a odstoupení Standy potvrdil pozici týmové dvojky. Rezervy tam ale jsou a bude na nich potřeba zapracovat. Hlavně na výjezdech z občerstvovaček se nesmí nechat skupina odjet, dojíždění potom stojí strašně moc sil. A výjezd Cascaty mohl být taky o poznání poznání svižnější.
Marek s Martinem nezklamali. Vzhledem k profilu trati a a lehké podmínce jsme ale přece jen od klasických soupažáků očekávali trochu více.
Pavel, to je záruka spolehlivosti a jistoty. Vysoká teplota a krátká vzdálenost mu vyloženě nenahrávali, jeho chvíle přijdou při přejezdech Grónska a podobných severských laufech, přesto předvedl vynikající výkon. Navázal tím na krásný lednový úspěch v podobě dobytí jižního pólu.
Celkově můžeme být s výkonem celého týmu spokojeni. Poslední dobou se v televizních studiích čím dál více setkáváme s hodnocením typu: stupně vítězů nám sice zůstaly na hony vzdálené, ale to není zas tak podstatné, důležitější je, že všichni zabojovali a jsou příslibem do budoucna.
A z tohoto úhlu pohledu nám Marča přinesla jen a jen samá pozitiva. Jako nováček v sérii Visma sérii Visma jsme o sobě dali vědět a navíc s velkým optimismem můžeme vzhlížet k velkým dalším závodům nejen ze série Visma.
A že náš optimismus byl na místě, o tom všechny přesvědčil Standa svým fantastickým výkonem a krásným sedmým místem na Vasáku.