Letošní ročník akce pro veřejnost Král 50. rovnoběžky, kterou uspořádal Sport Team Slavia pojišťovny, má staronového vítěze. Stejně jako loni zvítězil Milan Hanyk – tentokrát zdolal trať mezi Chebem a Opavou (cca 500 km) časem 18 hodin, 26 minut. „A jestli se jede příští rok, tak se mnou počítejte,“ směje se. „Teď, když jsem to vyhrál podruhé, to jen tak bez boje nikomu nedám.“
„Král 50. rovnoběžky, to je vedle Water Tour a Krále Jizerských hor jednou z akcí, které jsme vymysleli nejen pro hobby sportovce, ale také pro členy našeho Slavia pojišťovna Sport Teamu,“ říká vedoucí týmu, podnikatel, sportovec a dobrodruh Pavel Sehnal. „Rádi jsme v pohybu, těší nás výzvy a posunování hranic, máme na naše akce skvělou zpětnou vazbu a určitě společně s kolegy chystáme další.“
Konkrétně Král 50. rovnoběžky je určen cyklistům. Jejich úkolem je přejet na horském nebo silničním kole trasu Cheb – Branišov – Nižbor – Kouřim – Moravany – Šumperk – Opava (případně obráceně) v co nejlepším výsledném čase. Určující pro měření času je den a čas startu a den a čas dosažení cíle, v každém povinném průjezdném bodě je potřeba se vyfotografovat, případně doložit průjezd například účtenkou z obchodu apod.
„To mě mimochodem loni stálo snad hodinu času,“ vzpomíná sympatický Milan Hanyk. „Nějak jsem se zamyslel a zapomněl se vyfotit v Branišově. S myšlenkou, jestli bych to neměl raději zabalit, jsem se vrátil asi 15 kilometrů proti div ne uragánu, ale pak jsem se rozhodl pokračovat a vyplatilo se. Foukal příznivý západní vítr do zad a určitě mi tehdy pomohl.“
Letos vítr, na který Milan čekal (a rozhodně nebyl sám), ne a ne spolupracovat. „Původně jsem chtěl jet obráceně – z Opavy na západ. Jenže když jsem měl zrovna na akci prostor, východní vítr nevál. Čekal jsem proto alespoň na příznivý západní vítr a nakonec se skutečně poštěstilo. Nebyl ale tak silný jako loni. Proto i ten horší čas a menší rozdíl mezi mnou a druhým místem,“ vypráví. „Svoji roli sehrál i fakt, že jsem vezl nějaká ta covidová kila, která jsem v lockdownu přibral, navíc. A pak také to, že jsem jel delší dobu potmě. Vyrážel jsem ve 22:45, byl už konec září, a to se noci prodlužují, což je znát, i když máte dobré osvětlení. Člověk to potmě podvědomě někde z kopce zkrátka nepustí. Ani trénink nebyl zrovna ideální, takže když se to sečte a podtrhne, jsem za vítězství fakt moc rád.“
Další pořadí do 10. místa: Pavel Šíp, Martin Fikar, Marek Dočekal, Pavel Provázek, Jan Heczko, Jakub Rejman, Lubomír Andrš, Linda Šeborová, Miroslav Ježek.
Kompletní výsledková listina ZDE k nahlédnutí.
5 otázek a odpovědí pro vítěze:
Je na trati výzvy Král 50. rovnoběžky nějaké místo, které cyklistům – jak sami říkají – hodně „nechutná“? Místo, které už mají rádi za sebou?
Určitě ano a potvrdí vám to každý, kdo se na tomto úseku ocitl na silničním kole. Jde o přibližně deset až patnáct kilometrů před Branišovem (pokud jedete směrem od Chebu), kdy je na cestě asfaltu spíš méně než málo a povrch tedy nezpevněný a pro silniční kolo dost náročný i za dne, zkrátka pořádná naklepávačka. Já ho jel letos v noci a byl jsem rád, když jsem ho měl za zády.
Co všechno jste dopředu před cestou řešil?
Ve volném čase se dálkovým závodům na kole věnuju, takže jsem věděl, do čeho jdu. Kromě větru jsem samozřejmě sledoval i další faktory počasí a standartně jsem si na cestu vzal iontové nápoje a jídlo, na které jsem zvyklý. Takže nějaké müsli tyčinky a taky housky, když proviant došel, dokupoval jsem si ho cestou. Naštěstí bylo docela teplo i v noci, takže jsem se nemusel nijak zvlášť přioblékat nebo sebou vozit věci navíc. Na silniční kolo toho stejně moc nenaložíte (úsměv).
Na trati jste byl spoustu hodin. Jak si krátíte čas? Posloucháte třeba na jedno sluchátko nějakou muziku?
To ze zásady nedělám, rád vím na 100 %, co se kolem mě děje. Mám i nainstalovaný radar od Garminu, aby pípnul, když se za mě přiblíží auto. Takže odpověď na vaši otázku je taková, že prostě jedu a přemýšlím. Člověku se toho honí hlavou strašně moc, ale postupně se stejně soustředí jen na to, aby dával opravdu dobrý pozor na cestu – s únavou se riziko karambolu zvyšuje – kdy se nají a napije. Zkrátka postupně řešíte jen základní životní funkce.
Jak člověk vypadá druhý den ráno po úspěšném absolvování výzvy?
No… Jako po flámu (úsměv). Samozřejmě se projeví fyzická únava, ale také vám chybí spánek. Obecně si myslím, že zejména takové větší závody, kdy nespíte ještě déle – třeba desítky hodin – se nedají v roce opakovat příliš často.
V roce 2019 jste předvedl na jednom z nejznámějších vytrvalostních závodů 1000 MILES výkon, o kterém se mluvilo jako o čase „z říše snů“. Co přesně to znamená?
Dostal jsem výsledný čas závodu, který se jel z Východního Slovenska do Západních Čech o celý jeden den dolů, takže jsem ho jako první účastník zajel pod 7 dnů. Jel jsem to poprvé a hned vyhrál tímhle časem. Je pravda, že po zbytek roku jsem se pak na kole vlastně spíš ploužil, než jezdil, ale stálo to zato. Nejen ten triumf, ale hlavně se stala se mnou jedna důležitá věc. Totálně jsem dálkovému ježdění na kole propadl, a proto i moje účast na Králi 50. rovnoběžky. Jestli tuhle super akci uspořádáte příště zase, rovnou se mnou počítejte.