„Vasák je extrém po všech stránkách a byl jím i letos. Už jsem tady leccos zažil, ale sněžení, mlhu, silný vítr, v cíli mokrý sníh a nebo takovou záplavu běžců na trati, to tady snad ještě nebylo. Podařilo se mi držet se vepředu, po úvodním stoupání jsem byl kolem čtyřicátého místa. Nahoře na pláních pak opravdu fičelo, ale využil jsem toho, že se běželo ve skupině a posunoval se dopředu,“ říká český matador vytrvaleckých běžkařských závodů. „Někde kolem 50. kilometru mi to jelo, a před Evertsbergem jsem si řekl, že kdyby nic jiného, přivezu Slavia pojišťovna SPORT TEAMu alespoň trofej za prémii. Na trati bylo strašně sněhu, a od Oxbergu se do toho všichni dali, musel jsem dojet skupinku, která se tam začínala trhat.“
Dvacet kilometrů před cílem se Řezáč pohyboval na čele závodu, hlídal si pozici v první desítce a přemýšlel o strategii na závěrečnou fázi před cílem. „Lyže mi někde kolem Hokbergu docela pěkně jely, velký dík patří týmu za přípravu materiálu. Držel jsem se vepředu, a čekal, jestli se někdo netrhne příliš, to už by se těžko dojíždělo,“ uvádí dále Řezáč
Extrémní povětrnostní podmínky komplikovaly život organizátorů i zásobovačů z teamů jednotlivých startujících. Husté sněžení a silný vítr po celou dobu závodu významně zpomalovaly trať a žádaly si maximální fyzický výkon. „Když foukne vítr proti, je to jako na kole – najednou skoro stojíte. A tady dnes fičelo většinu té devadesát kilometrů dlouhé trasy. Bylo důležité využívat pozice ve skupině a rozvrhnout síly. Díky sněhu byla vlastně jenom jediná stopa, která jela, předjíždění byl opravdu problém. Byl to opravdu těžký a zároveň krásný ročník tohoto lyžařského festivalu. Věřím, že v pořádku dorazí i kluci z našeho Slavia pojišťovna SPORT TEAMu, běžet v těch davech bude trochu jiná, ale taky pořádně tvrdá práce,“ dodal Řezáč
V závěru závodu Ŕezáče přibrzdila taktika týmových kolegů vítězného Berdala. „Devět kilometrů před cílem jsem byl na 13. místě a skupina se pořád držela pohromadě, zásadní bylo držet stopu, bylo sněhu po kotníky a ty vedlejší prostě nejely. Kousek před nájezdem na závěrečnou část, do parku, tam Berdalův tým udělal dobře taktiku, jeli vepředu a obsadili protažené stopy. Dokázali mu tak zařídit taktickou jízdou pár desítek metrů na trhák a to už nebylo možno dohnat. Těsně před cílem jsem se ten chumel pokusil objet, více dopředu už to ale nešlo,“ říká Stanislav Řezáč.
„Konečné 6. místo považuju za úspěch, jednadvacátý start a kolem mě o deset let mladší soupeři, to není myslím žádná ostuda. A taky je vidět, že klasické lyžování lze provozovat na solidní úrovni i když už člověk není úplný mladík! Díky týmu, díky tátovi, a dík všem fanouškům bílé stopy,“ dodal nejrychlejší z Čechů na letošním Vasově běhu.